Mnoho dětí vyrůstá v náročném rodinném prostředí.

Provází je traumata a problémy, které se promítají do jejich prospěchu i chování.

Buďme jim oporou.

Pěstouni Týrání Samoživitel
O PROJEKTU

V mnoha případech můžeme být první osobou, která si všimne, že se u dítěte něco děje. Projekt Domů nevidíš vznikl jako rozcestník pro všechny, kteří se ve své praxi mohou s dětmi z náročného rodinného prostředí setkat. Web slouží jako návod, jak v takových situacích postupovat, jak konkrétní případy řešit a na koho se obrátit.

Vnímejme, co se kolem nás děje, a buďme oporou pro děti, které nás potřebují.

Projekt vznikl na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy ve spolupráci s Barevný svět dětí, z.s. Umístil se také na 2. místě v kategorii Sociální sítě-Omnichannel prestižní soutěži Fénix Content Marketing Awards 2023.

3
Přes 20 500 dětí

vyrůstá v náhradní rodinné péči.

2
U více než 5 500 dětí

dochází k zanedbávání výchovy.

5
Okolo 2 000 dětí

prožívá sexuální, psychické nebo fyzické zneužívání a týrání.

*Údaje pocházejí ze zdrojů MPSV z roku 2021.

Jak postupovat

Ačkoli je každá situace jiná, existují obecné zásady, které nám pomohou za všech okolností. Zahrnují všechny fáze procesu od vzniku problému až po jeho vyřešení.

Prevence

Rozpoznání situace

Vyhodnocení situace

Spojení s rodiči a nahlášení situace

Péče o sebe

Prevence

Prevence pomáhá zamezovat nežádoucím situacím a zároveň nám slouží jako informační nástroj, pomocí kterého třídu seznamujeme s tím, co se ve společnosti a v rodinách děje. Děti díky ní zjišťují, že nejsou na všechno samy, a učí se, jak spolu o citlivých věcech mluvit. Díky prevenci můžeme podat pomocnou ruku konkrétním žákům, kteří to potřebují – ať už tím, že jim sami pomůžeme, vnímáme jejich náročnou situaci, nebo jim nabídneme další nástroje řešení (Linka bezpečí, Dětské krizové centrum, Bílý kruh bezpečí, …).

Rozpoznání situace

Je důležité, aby se naše vnímání neomezilo jen na to, jestli se žák ve škole objevuje s modřinami nebo jinými známkami násilí. Pozorní bychom měli být také k náhlým změnám v chování dítěte, vysokým absencím, změně v tom, jak je žák připravený na výuku a jak je upravený, nebo také k žákům, kteří stojí stranou kolektivu. Ne každá situace je případ pro OSPOD nebo policii, ale naše všímavost může udělat velký rozdíl, který povede k celkovému bezpečí dítěte. K identifikaci špatného zacházení s dětmi nám pomůže karta KID.

Vyhodnocení situace

Ve chvíli, kdy v nás něco vzbudí obavy, můžeme oslovit kolegy a promluvit s nimi o tom, jestli situaci vnímají stejně. K dispozici máme také výchovného poradce či psychologa. Stejně tak se ve všech situacích můžeme obrátit na organizace uvedené na tomto webu. Pokud se ale dítě nachází v situaci, která ho ohrožuje (sebevražedné sklony, strach z návratu domů), není prostor pro váhání a vždy voláme 158 nebo 155.

Spojení s rodiči a nahlášení situace

Nezapomínejme, že máme oznamovací povinnost. Když je dítě ohroženo, musíme jednat hned, ať už kontaktováním záchranných složek, nebo informováním OSPOD. Někdy ale potřebujeme dítě pozorovat déle nebo si nejsme jistí – i v takovém případě můžeme informovat OSPOD, třeba anonymně. Pracovníci nám mohou být k dispozici pro další konzultace. U některých situací je potřeba komunikovat také s rodiči a podpořit je. Například tím, že je odkážeme na další místa, kde mohou sehnat pomoc.

Péče o sebe

Každá situace klade velké nároky i na nás a naši psychiku. Cest, jak o sebe můžeme pečovat, je mnoho, ať už je to placená supervize, kterou si mohu domluvit u vedení školy, nebo intervize s kolegy. K uzavření situace nám může pomoci také jeden z plánů pomoci na tomto webu, díky kterému víme, že jsme udělali vše, co bylo možné. Ať už je situace jakákoli, bez souhlasu dítěte o ní nepředáváme informace zbytku třídy. Pokud situace dojde do bodu, kdy bude dítě odebráno rodině nebo přejde do jiného kolektivu, můžeme tento proces projít s ním a uspořádat třeba rozlučku ve třídě.

Krok po kroku

Plán pomoci je tady od toho, aby nás krok po kroku provedl různými situacemi, se kterými se u žáků můžeme setkat. Když je budeme následovat, můžeme si na konci procesu v klidu oddechnout – nic důležitého jsme totiž neopomenuli.

Checklist 1
Náhradní rodinná péče

Co můžeme udělat, když víme, že dítě vyrůstá v pěstounské péči nebo u příbuzných.

Stáhnout
(PDF 75.4 KB)
Checklist 2
Život ohrožující situace

Jak můžeme pomoci v případě, že je dítě v nebezpečí nebo v ohrožení života.

Stáhnout
(PDF 74.8 KB)
Checklist 3
Alarmující chování

Jak postupovat, když vnímáme například změny v chování dítěte nebo se dítě svěřilo.

Stáhnout
(PDF 74.4 KB)

Příklady z praxe

Každé dítě je jedinečné, a tak musíme ke každému případu přistupovat individuálně. Svou třídu často známe a dokážeme proto odhadnout, jak může žák na určité informace nebo jednání reagovat. Můžeme se však inspirovat konkrétními příběhy a tím, jak danou situaci ideálně řešit.

Otec samoživitel

Radek žije pouze se svou sestrou s tatínkem. Maminku má ve vězení. Aby vyšli s penězi, má táta dvě zaměstnání, kde tráví většinu svého času. O domácnost tak pečuje hlavně Radek. Do školy často chodí bez svačiny, zapomíná úkoly a pomůcky.

Přečíst příběh
Pěstounská péče

Když Lence bylo osm, soud rozhodl, že bude žít u své tety. Oba biologičtí rodiče jsou závislí na návykových látkách a její výchova tak byla od malička zanedbávaná. Ve škole se straní kolektivu a ani její výsledky nejsou dobré. Škola je však v pravidelném kontaktu s Lenčinou tetou.

Přečíst příběh
Zanedbávání dítěte

Rodiče Hanky se rozvedli a ona teď žije jen s matkou, s otcem se vídá jednou týdně. Matka na tom po rozvodu není dobře. Pije, dceři často vyčítá, že je po svém otci a viní ji za rozvod. I přes složité rodinné prostředí má Hanka ve škole skvělé výsledky, ale jsou na ní viditelné známky zanedbání.

Přečíst příběh
Podívat se na všechny příběhy

Na koho se obrátit

Ve chvílích, kdy si nevíte rady, se nebojte obrátit na organizace a instituce, které se zabývají danou problematikou a mohou vám pomoct situaci vyřešit, případně s vámi prokonzultují jednotlivé kroky. Níže najdete tipy na organizace, které vám poskytnou odbornou pomoc.

Linka pro rodinu a školu

Organizace, která pomáhá řešit náročné či nebezpečné situace ve škole i rodině.

Bílý kruh bezpečí

Organizace poskytující pomoc obětem trestných činů a domácího násilí.

Centrum Locika

Centrum pomáhající dětem, které se setkaly s násilím v rodině.

Rodičovská linka

Místo, kde najdete krizovou pomoc a poradenství pro všechny, kteří se starají o děti.

Linka bezpečí

Spolek, který poskytuje pomoc dětem a studentům, kteří se dostaly do náročné životní situace.

NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY

Mám obavy z toho, že žák žije v prostředí, které ohrožuje jeho fyzické nebo duševní zdraví.
Je důležité situaci žáka nepodceňovat. Pravděpodobně jste první osobou, která si všimla, že u žáka není něco v pořádku, a právě vy můžete být jeho oporou. Nebojte, nejste v tom sami. S naplánováním všech kroků vám pomůže plán pomoci připravený odborníky na práci s dětmi ohroženými sociální exkluzí.
Mám obavy z toho, že žák pochází z prostředí, které dostatečně nepodporuje jeho vývoj.
Děti, které žijí v náročném prostředí, se se svou situací často nesvěřují. Pokud si u žáka všimnete nestandardních projevů, změn v chování nebo vidíte konkrétní nedostatky (dítě chodí do školy pravidelně bez pomůcek, svačin, v nevypraném oblečení), nepřecházejte to. Můžete být důležitou osobou, která dítě a rodinu podpoří a nasměruje je k pomoci. K vyhodnocení situace využijte plán pomoci obsahující konkrétní kroky, které vám při řešení mohou být oporou.
Dítě se mi samo svěřilo s vážnou informací (například situace, která podléhá oznamovací povinnosti). Jak mám postupovat?
Informace, které vám žák nebo žákyně svěřil/a, berte vážně a věřte jim. Situaci nebagatelizujte. Informujte dítě o tom, co s jeho sdělením budete dělat (i o povinnosti předat informaci příslušným orgánům). Pokud si nejste jistí, jak postupovat, nebo neznáte odpovědi na otázky, nebojte se říct, že nevíte. Neslibujte, že vše dobře dopadne ani nic dalšího. Komunikujte upřímně, citlivě a na rovinu. Projděte si plán pomoci, zda jste nic nevynechali.
Co já, jako pedagog, mohu udělat, abych pro žáka, který se nachází ve složité situaci, zachoval bezpečné prostředí ve třídě?
Pro žáka je důležitá vaše podpora a vědomí, že jste tu pro něj. Pokud máte ve škole psychologa/výchovného poradce, nasměrujte žáka na něj. Před třídou zachovejte mlčenlivost a soukromí žáka. Pokud se spolužákům nechce svěřit, respektujte to, do ničeho dítě netlačte. Ve spolupráci s kolegy komunikujte o možnostech pomoci.
Řeším problémovou situaci. Potýkám se však s neochotou a nezájmem svých kolegů. Co můžu dělat?
Je důležité myslet na to, že vy sami můžete situaci vzít do vlastních rukou. Jsou zde zákonné podmínky, kdy situaci musíte bezodkladně řešit (viz oznamovací povinnost). Vyberte si z kolektivu kolegyni/kolegu, ke kterým máte důvěru, a s nimi situaci komunikujte. Pomoct vám může i vaše školní metodika pro řešení konkrétních situací. Můžete se obrátit i na kontakty uvedené na těchto stránkách.
Vnímám, že se žák potýká s psychickými problémy. Jak mu mohu pomoci?
V této situaci bychom vám doporučili domluvit společnou schůzku s rodiči nebo zákonnými zástupci dítěte a žákem. Předmětem schůzky je zmapování této situace. Může se stát, že žák je již v péči odborníků a informace se k vám nedostala. Na schůzce přítomné informujte, že si všímáte určitých změn v chování. Pokud vnímáte, že schůzka bude náročnější, přizvěte si k ní kolegu/kolegyni, kteří vám s komunikací s rodinou mohou pomoci. Pokud jsou zástupci dítěte neochotní ke komunikaci a spolupráci na stabilizaci situace dítěte či je situace natolik vážná, podejte oznámení na příslušný OSPOD (dle trvalého bydliště dítěte). Zde sepište důvody schůzky se zástupci a její výstup. Řiďte se metodickými pokyny školy.
Jak mohu pomoci žákům ohrožených sociální exkluzí začlenit se do kolektivu?
Nejprve je vhodné zjistit, proč má žák problém se do kolektivu začlenit. Situaci doporučujeme komunikovat také s metodikem prevence či výchovným poradcem. Pokud to lze, oslovte také rodiče či opatrovníky dítěte a zhodnoťte situaci žáka. Poradit se můžete také s kontakty na těchto stránkách.
Kdo je to klíčový pracovník rodiny? Jaké jsou jeho povinnosti a jak s ním mohu spolupracovat?
Klíčový pracovník je osoba (sociální pracovník), která pracuje v doprovázející organizaci pěstounů a je s pěstounskou rodinou v intenzivním kontaktu. Každý pěstoun musí být v kontaktu s organizací, se kterou řeší vše, co se týká výkonu pěstounské péče. Klíčový pracovník pak dohlíží na péči, pomáhá dítěti s kontakty s biologickou rodinou a radí rodinám, jak zvládat či řešit náročnější problémy. Pro vás může být tato osoba nápomocná v případě nutnosti spolupráce s pěstounskou rodinou vašeho žáka. Přiblíží vám náležitosti a těžkosti pěstounské péče a pomůže vám také s tím, jak pracovat s tématy, která mohou dítě tížit.
Jak u žáka identifikovat náročnou nebo život ohrožující situaci?
  • Dítě chodí ve špinavém oblečení, bez pomůcek, bez svačiny.
  • Dítě pravidelně neplní domácí úkoly a zadané povinnosti.
  • Došlo ke zhoršení prospěchu dítěte.
  • Chování dítěte se výrazně a náhle změnilo.
  • Dítě se najednou začalo stranit kolektivu.
  • Z „hodného” žáka se náhle a rychle stal žák provokující, nebo naopak.
  • Žák do školy pravidelně chodí s viditelnými modřinami či jiným nestandardním zraněním.
  • Vysoká absence, která není podložena potvrzením od lékaře.

Další projevy špatného zacházení s dětmi najdete v kartě KID.