Provází je traumata a problémy, které se promítají do jejich prospěchu i chování.
Buďme jim oporou.
Provází je traumata a problémy, které se promítají do jejich prospěchu i chování.
Buďme jim oporou.
V mnoha případech můžeme být první osobou, která si všimne, že se u dítěte něco děje. Projekt Domů nevidíš vznikl jako rozcestník pro všechny, kteří se ve své praxi mohou s dětmi z náročného rodinného prostředí setkat. Web slouží jako návod, jak v takových situacích postupovat, jak konkrétní případy řešit a na koho se obrátit.
Vnímejme, co se kolem nás děje, a buďme oporou pro děti, které nás potřebují.
Projekt vznikl na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy ve spolupráci s Barevný svět dětí, z.s. Umístil se také na 2. místě v kategorii Sociální sítě-Omnichannel prestižní soutěži Fénix Content Marketing Awards 2023.
vyrůstá v náhradní rodinné péči.
dochází k zanedbávání výchovy.
prožívá sexuální, psychické nebo fyzické zneužívání a týrání.
Ačkoli je každá situace jiná, existují obecné zásady, které nám pomohou za všech okolností. Zahrnují všechny fáze procesu od vzniku problému až po jeho vyřešení.
Prevence
Rozpoznání situace
Vyhodnocení situace
Spojení s rodiči a nahlášení situace
Péče o sebe
Prevence pomáhá zamezovat nežádoucím situacím a zároveň nám slouží jako informační nástroj, pomocí kterého třídu seznamujeme s tím, co se ve společnosti a v rodinách děje. Děti díky ní zjišťují, že nejsou na všechno samy, a učí se, jak spolu o citlivých věcech mluvit. Díky prevenci můžeme podat pomocnou ruku konkrétním žákům, kteří to potřebují – ať už tím, že jim sami pomůžeme, vnímáme jejich náročnou situaci, nebo jim nabídneme další nástroje řešení (Linka bezpečí, Dětské krizové centrum, Bílý kruh bezpečí, …).
Je důležité, aby se naše vnímání neomezilo jen na to, jestli se žák ve škole objevuje s modřinami nebo jinými známkami násilí. Pozorní bychom měli být také k náhlým změnám v chování dítěte, vysokým absencím, změně v tom, jak je žák připravený na výuku a jak je upravený, nebo také k žákům, kteří stojí stranou kolektivu. Ne každá situace je případ pro OSPOD nebo policii, ale naše všímavost může udělat velký rozdíl, který povede k celkovému bezpečí dítěte. K identifikaci špatného zacházení s dětmi nám pomůže karta KID.
Ve chvíli, kdy v nás něco vzbudí obavy, můžeme oslovit kolegy a promluvit s nimi o tom, jestli situaci vnímají stejně. K dispozici máme také výchovného poradce či psychologa. Stejně tak se ve všech situacích můžeme obrátit na organizace uvedené na tomto webu. Pokud se ale dítě nachází v situaci, která ho ohrožuje (sebevražedné sklony, strach z návratu domů), není prostor pro váhání a vždy voláme 158 nebo 155.
Nezapomínejme, že máme oznamovací povinnost. Když je dítě ohroženo, musíme jednat hned, ať už kontaktováním záchranných složek, nebo informováním OSPOD. Někdy ale potřebujeme dítě pozorovat déle nebo si nejsme jistí – i v takovém případě můžeme informovat OSPOD, třeba anonymně. Pracovníci nám mohou být k dispozici pro další konzultace. U některých situací je potřeba komunikovat také s rodiči a podpořit je. Například tím, že je odkážeme na další místa, kde mohou sehnat pomoc.
Každá situace klade velké nároky i na nás a naši psychiku. Cest, jak o sebe můžeme pečovat, je mnoho, ať už je to placená supervize, kterou si mohu domluvit u vedení školy, nebo intervize s kolegy. K uzavření situace nám může pomoci také jeden z plánů pomoci na tomto webu, díky kterému víme, že jsme udělali vše, co bylo možné. Ať už je situace jakákoli, bez souhlasu dítěte o ní nepředáváme informace zbytku třídy. Pokud situace dojde do bodu, kdy bude dítě odebráno rodině nebo přejde do jiného kolektivu, můžeme tento proces projít s ním a uspořádat třeba rozlučku ve třídě.
Plán pomoci je tady od toho, aby nás krok po kroku provedl různými situacemi, se kterými se u žáků můžeme setkat. Když je budeme následovat, můžeme si na konci procesu v klidu oddechnout – nic důležitého jsme totiž neopomenuli.
Co můžeme udělat, když víme, že dítě vyrůstá v pěstounské péči nebo u příbuzných.
Jak můžeme pomoci v případě, že je dítě v nebezpečí nebo v ohrožení života.
Jak postupovat, když vnímáme například změny v chování dítěte nebo se dítě svěřilo.
Každé dítě je jedinečné, a tak musíme ke každému případu přistupovat individuálně. Svou třídu často známe a dokážeme proto odhadnout, jak může žák na určité informace nebo jednání reagovat. Můžeme se však inspirovat konkrétními příběhy a tím, jak danou situaci ideálně řešit.
Radek žije pouze se svou sestrou s tatínkem. Maminku má ve vězení. Aby vyšli s penězi, má táta dvě zaměstnání, kde tráví většinu svého času. O domácnost tak pečuje hlavně Radek. Do školy často chodí bez svačiny, zapomíná úkoly a pomůcky.
Když Lence bylo osm, soud rozhodl, že bude žít u své tety. Oba biologičtí rodiče jsou závislí na návykových látkách a její výchova tak byla od malička zanedbávaná. Ve škole se straní kolektivu a ani její výsledky nejsou dobré. Škola je však v pravidelném kontaktu s Lenčinou tetou.
Rodiče Hanky se rozvedli a ona teď žije jen s matkou, s otcem se vídá jednou týdně. Matka na tom po rozvodu není dobře. Pije, dceři často vyčítá, že je po svém otci a viní ji za rozvod. I přes složité rodinné prostředí má Hanka ve škole skvělé výsledky, ale jsou na ní viditelné známky zanedbání.
Ve chvílích, kdy si nevíte rady, se nebojte obrátit na organizace a instituce, které se zabývají danou problematikou a mohou vám pomoct situaci vyřešit, případně s vámi prokonzultují jednotlivé kroky. Níže najdete tipy na organizace, které vám poskytnou odbornou pomoc.
Organizace, která pomáhá řešit náročné či nebezpečné situace ve škole i rodině.
Organizace poskytující pomoc obětem trestných činů a domácího násilí.
Centrum pomáhající dětem, které se setkaly s násilím v rodině.
Místo, kde najdete krizovou pomoc a poradenství pro všechny, kteří se starají o děti.
Spolek, který poskytuje pomoc dětem a studentům, kteří se dostaly do náročné životní situace.
Další projevy špatného zacházení s dětmi najdete v kartě KID.